Guláš - pomalý hrnec

Asi každý ví, že základem dobrého guláše je nemalé množství cibule. To je ta prvotní chuť, do které zapadají ty další. Osmažit tolik cibule prostě chvíli zabere, ale ten strávený čas se vyplatí.
Jak jsem byla kdysi poučena, správný guláš se musí trochu "přiboudnout". Což znamená připálit. Ale jen lehce. Takže vlastně mírně přichytit. Ovšem jen tak, aby nezhořkl a ze dna se "přichycenina" lehce seškrábala.
Čeština je úžasný jazyk. Zajímalo by mě, kolik by cizinec po doslovném překladu, z takového receptu pobral.
A tak nabruste nože, připravte kapesníky a jdeme na cibuli.

Krevety s cuketou a rýží v kokosovém mléce

Krevety a kokosové mléko je báječná kombinace. Prostě k sobě patří. A ještě kari, ale pokud nechcete přebít chuť kokosu a to jsem nechtěla, tak ho vynechte. Kokosové mléko je takový malý zázrak. Nebudu tu omílat jak moc je prospěšné. To je dohledatelné všude na internetu. Budu velebit jeho chuť a použití. Je báječně flexibilní. Lze ho použít jak do sladkých, tak do slaných pokrmů. Ale také sladko slaných nebo sladko kyselých. Pasuje k masu, ovoci, zelenině i obilovinám.

Nekynuté kefírové lívance jako vánek

Nejsem moc lívancový typ. Když si mám vybrat, tak raději sáhnu po palačinkách. Doma jsme dělali lívance z droždí a to čekání na vykynutí mě v dospělosti od jejich přípravy odrazovalo. Kdežto palačinky se prostě zamíchají a už se smaží.
Později jsem však narazila na lívance, kde pozici droždí zastoupil buď prášek do pečiva a nebo jedlá soda. To už znělo líp. Naházet suroviny, trochu vyšlehat a jdeme na to.

Rajská omáčka - pomalý hrnec

Rajská omáčka mě provázela celým mým dětstvím. Měli jsme ji doma opravdu často. A pokud náhodou maminka zpestřila náš jídelníček nějakou jinou omáčkou, stihla pravidelnou dodávku vykrýt školní jídelna.
Doma jsme vařili hutnou, jíškovou rajskou s houskovým knedlíkem a plátkem tužšího masa, do kterého se mi nikdy moc nechtělo. Ale bez něj to prostě nešlo.
Škola zas volila vodovou konzistenci s kolínky. Maso, které bylo nerozkousatelné, samozřejmě také nesmělo chybět a pokud jste se ho snažili propašovat k okénku se špinavým nádobím, byli jste vždy odhaleni masovým radarem dozorující učitelky.
Někdy si říkám, že by bylo fajn tyto ženy využívat k ostrahám strategicky důležitých objektů. Nikdo by neprošel.

Až v dospělosti jsem zjistila, že lze tuto omáčku připravit i dalším chutnějším a také zdravějším způsobem než co si pamatuji. A výsledkem je skutečně vynikající a rodinou s nadšením očekávající jídlo.

Věnečky z odpalovaného těsta

Je báječné, když se dnes podaří narazit na poctivou cukrárnu, která si neusnadňuje práci a nesnižuje náklady pomocí instantních směsí a ztužených tuků. Takové zákusky skvěle vypadají, báječně drží tvar, že ustojí i jaderný výbuch, ale jíst se fakt nedají.

A už vůbec ve vás nevyvolají vzpomínky na dětství, kdy jste na takové zákusky chodili s rodiči.
Pamatuji si úžasné rakvičky se šlehačkou, které se rozplývaly v puse. Kubánský řez s banánem, na jehož povrchu byla skutečná čokoláda a proto se nedal jíst jinak, než že jsem do něj shora bušila hranou lžičky tak dlouho, dokud čokoláda nepraskla. Z likérových špiček po ukousnutí vršku vytékala náplň, protože byly naplněné až po okraj. Punčový řez byl krásně provlhčený a plný chutí. A třeba věneček s výtečným krémem a fondánovou polevou skutečně politý a ne umazaný, jsem naprosto milovala.

Tak jsem si chtěla vyzkoušet, co výroba takového klasického zákusku obnáší. Kolik práce se za takovým "běžným" dortíkem skrývá. Pro testování jsem zvolila věneček a musím říct, že klobouk dolů před tím, kdo tyto zákusky chrlí ve velkém. Jasně, že takový cukrář už to má v ruce a dá mu to o něco méně práce než mě. Ale stejně. Lehké to rozhodně není.

Vanilkové rohlíčky - velmi křehké

Původně jsem na loňské vánoce vanilkové rohlíčky ani nechtěla dělat. Jsem si říkala, nikdo o ně moc nestojí, je to děsně sladké, zbytečně to tu zbude.
To jsem ještě netušila, že narazím na tak dobrý recept a tudíž budou snědené hned jako druhé v pořadí (po vosích hnízdech samozřejmě).

Ano pravda, dělala jsem je jen z poloviční dávky a to jsem dost prohloupila. No co už. Příští rok to určitě napravím.

Lasagne - pomalý hrnec

Ač se lasagne považují za italský recept, podobné jídlo z mletého masa a podobného názvu - loseyn se jedlo již ve 14. století na dvoře anglického krále Richarda II, jak to dokazují záznamy s přiloženým receptem v kuchařské knize The Forme of Cury.

Ale ať už tento recept vymysleli angláni či italové, prostě se jim to povedlo a tak variant tohoto pokrmu existuje do dnešní doby nespočet.

A tak i já přispěji s jedním osvědčeným a jelikož je pomalý hrnec můj velký kamarád, který mi dopřává čas na mé koníčky, uvařil je vlastně částečně za mě.

Do lasagní se téměř vždy používá mleté maso. Já jsem od této tradice upustila a hovězí jsem uvařila v celku. Na program LOW jsem ho dělala přes noc 10 hodin. Získala jsem tak nejen krásně měkké maso, ale i perfektní vývar. Nepoužila jsem žádné koření ani zeleninu, jedinou ingrediencí byla sůl. 

Vepřové koleno na černém pivu - pomalý hrnec

Takové vepřové koleno, je jen pro odolné žaludky a zdatné žlučníky. Ale jestli tohle máte, tak jistě takovým vypečeným, dopředu naloženým kolínkem nepohrdnete.

To naložení doporučuji. Klidně přes noc. A než ho celé v marinádě řádně vykoupete, je dobré tenkým, nejlépe vykošťovacím nožem, maso na několika místech propíchat. Kdo chce může kůži nařezat na ježečka a šup s ním do marinády.

Vynikající tvarohové řezy

Troufám si o sobě tvrdit, že jsem docela dobrá cukrářka a proto jsem byla opravdu překvapená, že mě naprosto minul recept na výborný a jednoduchý tvarohový krém, který je použit v těchto řezech. Ale co už. Nakonec si cestu do mé kuchyně našel.

Nejdřív jsem byla silně nedůvěřivá. Tvaroh? Do horkého pudinku? Fakt? Vždyť se to zdrcne. Ale světe div se, nezdrclo. A navíc je to moc dobré.

Tak jo. Možná to většinu z vás moc neoslní neb ho možná znáte. Ovšem ti, kteří o něm neslyšeli, určitě vyzkoušejte. Stojí za to a navíc je hned hotový.

Kuřecí špízy se slaninou - pomalý hrnec

Špízy jsou u nás hodně oblíbené jídlo.  Líbí se mi ta pestrost. Jak barevná, tak surovinová. A s domácími hranolky z trouby prostě nemají chybu. Příprava v pomalém hrnci zachová šťavnatost masa i zeleniny.

Kuře na pórkových bramborách - pomalý hrnec

Někdo říká, že dělat kuře v pomalém hrnci je zbytečné. Já si to nemyslím. Žádný uspořený čas věnovaný jiné činnosti než pobíhání po kuchyni, nemůže být zbytečný.

Tento recept je vlastně velmi jednoduchý, ale nejsem vyznavač překombinovaných jídel a tohle kuře bylo moc dobré a brambory dělané v kuřecí šťávě, marinádě a pórku ještě lepší.

Zázrak zvaný POMALÝ HRNEC

Co si představíte, když se řekne pomalý hrnec? Někdo možná víte, protože někdo možná vlastníte, ale někdo možná vůbec netuší. Stejně jako jsem netušila já. Když jsem ho prvně viděla v televizi, pán zrovna dělala svíčkovou a říkal, že maso se tam vaří 8 hodin. Říkala jsem si potěš koště. Osm hodin vařená flákota, to musí být ňamina. Když dělám silný zeleninový vývar a vařím ho 3 hodiny, tak je sice silný, ale zelenina je jak bláto a vždy ji vyhazuji. Jak asi musí vypadat to maso.

Jénže. To jsem vůbec netušila, že pokrm se v takovém hrnci nevaří. Dochází v něm k pomalému nárůstu tepla, které je pak po určený čas udržováno na nastavené teplotě. Maximální teplota je někde kolem 85°až 95°C na vyšším stupni a 75°až 80°C na nižším stupni.
Jednou z funkcí profesionálních konvektomatů používajících se v restauracích a hotelech je právě pomalé vaření jak mě poučil můj kamarád kuchař. Takže vlastně žádná velká novinka, jen upraveno do domácího použití.
Pomalým vařením se např. zelenina nerozvařuje, maso nádherně změkne, ale vše si v sobě podrží svoje chutě. Jídlo se připravuje bez nebo s minimem tuku a soli a koření také není potřeba takové množství jako u klasického vaření.

Další pro mě opravdu velkou výhodou je úspora času. Divné že? Jak můžete uspořit čas, když místo hodinového vaření to teď budete loudat 8 hodin? Snadno. Loudá to totiž úplně samo. V noci když spíme nebo přes den, když jsme v práci. Nic není třeba hlídat a podlévat. Prostě vše co je potřeba naskládáte do hrnce, přiklopíte a zapnete. Maso neztrácí na objemu, zelenina společně s ním dělaná se nemění na břečku. Vývary a omáčky jsou krásně zlatavé.
Než jsem si hrnec pořídila, měla jsem pocit, že jsem pořád v kuchyni. Neustálé kontrolování, dolévání, píchání do masa zda už konečně změklo, s tím je teď konec.

A pokud byste se báli požáru, tak zbytečně. Hrnec nezvyšuje teplotu svého okolí ani pracovní desky.
Hodina "vaření" na vyšší stupeň stojí přesně 1 Kč. To není údaj někde vyčtený, ale opravdu doma změřený.

Když jsem tohle všechno nastudovala, stačilo už jen vybrat typ a velikost. Jelikož jsme čtyřčlenná rodina a vařím většinou tak na 2 dny, bylo jasné, že potřebujeme hrnec větší. Nakonec jsme vybrali Bionaire CSC024X s nádobou o velikosti 5,6 l.

Vosí hnízda - vánoční klasika

Vosí hnízda jsou u nás o Vánocích velmi oblíbený druh. Kromě nejmladší dcery je o něj v naší domácnosti sváděn urputný boj a mizí jako první. Rozhodla jsem se tedy, že dvojitá dávka to tento rok jistí. K uspokojení tří osob to prostě musí stačit.