středa 22. února 2017

Věnečky z odpalovaného těsta

Je báječné, když se dnes podaří narazit na poctivou cukrárnu, která si neusnadňuje práci a nesnižuje náklady pomocí instantních směsí a ztužených tuků. Takové zákusky skvěle vypadají, báječně drží tvar, že ustojí i jaderný výbuch, ale jíst se fakt nedají.

A už vůbec ve vás nevyvolají vzpomínky na dětství, kdy jste na takové zákusky chodili s rodiči.
Pamatuji si úžasné rakvičky se šlehačkou, které se rozplývaly v puse. Kubánský řez s banánem, na jehož povrchu byla skutečná čokoláda a proto se nedal jíst jinak, než že jsem do něj shora bušila hranou lžičky tak dlouho, dokud čokoláda nepraskla. Z likérových špiček po ukousnutí vršku vytékala náplň, protože byly naplněné až po okraj. Punčový řez byl krásně provlhčený a plný chutí. A třeba věneček s výtečným krémem a fondánovou polevou skutečně politý a ne umazaný, jsem naprosto milovala.

Tak jsem si chtěla vyzkoušet, co výroba takového klasického zákusku obnáší. Kolik práce se za takovým "běžným" dortíkem skrývá. Pro testování jsem zvolila věneček a musím říct, že klobouk dolů před tím, kdo tyto zákusky chrlí ve velkém. Jasně, že takový cukrář už to má v ruce a dá mu to o něco méně práce než mě. Ale stejně. Lehké to rozhodně není.


pondělí 6. února 2017

Vanilkové rohlíčky - velmi křehké

Původně jsem na loňské vánoce vanilkové rohlíčky ani nechtěla dělat. Jsem si říkala, nikdo o ně moc nestojí, je to děsně sladké, zbytečně to tu zbude.
To jsem ještě netušila, že narazím na tak dobrý recept a tudíž budou snědené hned jako druhé v pořadí (po vosích hnízdech samozřejmě).

Ano pravda, dělala jsem je jen z poloviční dávky a to jsem dost prohloupila. No co už. Příští rok to určitě napravím.



středa 1. února 2017

Lasagne - pomalý hrnec

Ač se lasagne považují za italský recept, podobné jídlo z mletého masa a podobného názvu - loseyn se jedlo již ve 14. století na dvoře anglického krále Richarda II, jak to dokazují záznamy s přiloženým receptem v kuchařské knize The Forme of Cury.
Ale ať už tento recept vymysleli angláni či italové, prostě se jim to povedlo a tak variant tohoto pokrmu existuje do dnešní doby nespočet.
A tak i já přispěji s jedním osvědčeným a jelikož je pomalý hrnec můj velký kamarád, který mi dopřává čas na mé koníčky, uvařil je vlastně částečně za mě.

Do lasagní se téměř vždy používá mleté maso. Já jsem od této tradice upustila a hovězí jsem uvařila v celku. Na program LOW jsem ho dělala přes noc 10 hodin. Získala jsem tak nejen krásně měkké maso, ale i perfektní vývar. Nepoužila jsem žádné koření ani zeleninu, jedinou ingrediencí byla sůl.