Rajská omáčka mě provázela celým mým dětstvím. Měli jsme ji doma opravdu často. A pokud náhodou maminka zpestřila náš jídelníček nějakou jinou omáčkou, stihla pravidelnou dodávku vykrýt školní jídelna.
Doma jsme vařili hutnou, jíškovou rajskou s houskovým knedlíkem a plátkem tužšího masa, do kterého se mi nikdy moc nechtělo. Ale bez něj to prostě nešlo.
Škola zas volila vodovou konzistenci s kolínky. Maso, které bylo nerozkousatelné, samozřejmě také nesmělo chybět a pokud jste se ho snažili propašovat k okénku se špinavým nádobím, byli jste vždy odhaleni masovým radarem dozorující učitelky.
Někdy si říkám, že by bylo fajn tyto ženy využívat k ostrahám strategicky důležitých objektů. Nikdo by neprošel.
Až v dospělosti jsem zjistila, že lze tuto omáčku připravit i dalším chutnějším a také zdravějším způsobem než co si pamatuji. A výsledkem je skutečně vynikající a rodinou s nadšením očekávající jídlo.